Jednička zadarmo
Každému z nás se určitě stalo, že si na něco mimořádně věřil, ale nakonec byl zklamaný a nevyšlo to podle očekávání a představ. V tomhle případě si nemůžu nevzpomenout na Petra a jeho hlášku, kterou si prostě musíte pamatovat.
"To bude jednička zadarmo!" jsme od něj mohli slyšet pokaždé, když nám někdo z učitelů řekl, co nás v testu čeká. Někdy to sice znělo jednoduše, ale skutečnost potom byla docela jiná a "jednička zadarmo" to rozhodně nebyla. V několika případech to vlastně byla pětka zadarmo.. Proč? Neučili jste se, na nějakou přípravu jste se zkrátka vykašlali, protože jste si mysleli, že to bude lehký a že to přece musí zvládnout každej blbec. Ani o přestávce před testem vás to nenutilo si to alespoň přečíst, i když podle třídních šprtek, co se během pauzy netrhly od sešitu, jste měli pocit, že by jste si to asi měli podívat, protože to nejspíš nebude nejlehčí. I po jisté dávce intuice jste o té přestávce pořád dělali ty největší lotroviny - od házení salámu po ostatních spolužácích až po rvačku s někým jiným ze třídy. A i když zazvonilo, pořád jste neměli nachystané pomůcky, ty jste si chystaly až s příchodem učitele, který rozdával testy, tu vaši "jedničku zadarmo". Teprve ve chvíli, kdy jste si přečetli první otázku, teprve tehdy jste zjistili, že od jedničky budete mít nejspíš dost daleko, druhá otázka vás nezachrání a na ty ostatní už se nemá ani cenu se dívat. No a tak jste tam jen tak seděli, v hlavě se vám honily všemožné jiné myšlenky a představy, kolik asi dostanete doma pohlavků. Čas utekl rychle a vy odevzdáváte nepopsaný papír a místo jedničky si vysluhujete krásnou pětku. A úplně zadarmo, bez nějaké větší námahy.
Petr měl bohužel většinou smůlu, jen málokdy to byla opravdu "jednička zadarmo". Tahle jeho hláška byla hodně oblíbená a Petra jsme si za ni vždycky docela dobírali - promiň, ale tohle je fakt nezapomenutelný. 
