Pády ze židle
Několikrát se stalo, že někdo spadl ze židle ačkoliv nám učitelé říkali, abychom se na židlích nehoupali. Co si ale budem nalhávat, dělal to každý. Nezabránilo nám v tom i varování, že si židle budeme platit pokud se na nich budeme houpat anebo že si můžeme něco udělat a učitele, který nás měl zrovna na starost, by zavřeli.
V mé hlavě především utkvěla vzpomínka na Tomáše .. Měli jsme Přírodopis nebo Chemii - už nevím každopádně nás měla Šustrová. Bylo ticho a všichni se kupodivu soustředili na látku, kterou nám učitelka vysvětlovala. Náhle se v tom tichu ozvala rána a všichni se otočili se zatajeným dechem, v šoku. Tomáš se rychle zvedal ze židle a v trapném tichu pronesl svoje: "AU".
Chvilku bylo ticho, učitelka asi hledala slova a v duchu si chtěla zachovat klid. Začala překvapivě klidně: "Já nechápu, proč se musíte pořád houpat na těch židlích," ale potom se její hlas, který si chtěla zachovat změnil na hlas rozčilení: "Vám nedochází, že nás kvůli vám můžou zavřít, když si něco uděláte?!!!!!" Nepamatuju si přesně, co všechno na nás, respektive na Tomáše řvala, ale co vím jistě bylo to, že jsem se chtěla strašně smát, i přesto, že její rozčílení nahánělo hrůzu. Nebyla jsem v tom ale sama, protože jsem si všimla, že skoro všichni spolužáci si drželi ruku přes pusu a snažili se nemyslet na to, co se před pár vteřinami stalo ... Tomáš jen seděl a věřte mi, že mu to vtipný moc nepřipadalo.
I teď s touhle vzpomínkou se směji, protože ji mám uchovanou živě v paměti ... zvlášť to Tomášovo "AU".
Ne vždy ale pády ze židle znamenaly vlastní zavinění. Pamatuješ jak pod tebou praskla v jídelně židlička Honzo? Já tenkrát stála s ostatníma ještě v řadě, hladová a nedočkavá na jídlo a ty už si byl mezi těmi, co si pochutnávali na jídle - nevím co jsme měli bohužel. V jídelně, kde byl jako vždy hluk se ozvalo najednou prasknutí a ty jsi s udivením seděl na zemi, pod tebou židlička rozpadnutá na několik kusů. Díval ses na učitele, jakoby si udělal něco špatného, možná v šoku, co se stalo. My se smáli a stejně jako ty nechápali, co se nám před chvílí odehrálo před očima.
A co vy? Máte nějaké nezapomenutelné vzpomínky na pád ze židle?
